Mrtvé rameno řeky Moravy

Rameno vzniklé při regulaci řeky odškrcením říčního meandru označujeme jako slepé. Ramena, která s řekou přímo nekomunikují, nazýváme mrtvá.

Břehy slepých ramen jsou pokryty porosty rákosu obecného, orobince úzkolistého a chrastice rákosovité. V občas zaplavovaných místech roste kosatec žlutý či šmel okoličnatý, na hladině rdest kadeřavý, žlutě kvetoucí stulík žlutý či šípatka střelolistá.

Na zamokřených  březích se vyskytuje pomněnka bahenní, máta vodní, dvouzubec černoplodý, kyprej vrbice, rdesna, pryskyřník lítý, svízel bahenní a  množství dalších druhů.

Z fauny se v pobřežním pásmu nacházejí plži (okružáci, plovatky, bahenky) i mlži zastoupeni silně ohroženou škeblí rybničnou, velevrubem malířským a hrachovkami. Můžeme zde pozorovat řadu vážek, motýlic či jepic. Z vodních obratlovců jsou důležití obojživelníci, kteří svou přítomností poukazují na kvalitu životního prostředí. Slepé rameno je významným trdlištěm ryb.

Nad hladinou poletuje silně ohrožený ledňáček říční. U vody potkáme  chřástala, slípku zelenonohou, čírku modrou či lžičáka pestrého. Cvrčilka zelená i říční osidluje pobřežní houštiny, rákosové porosty pak rákosník obecný a strnad rákosní.

Bobr evropský dokáže

Ze savců je běžný hryzec vodní. V okolí vod loví netopýr vodní. Přítomní bobři si nestaví pověstné  hrady, ale využívají  břehů, do nichž si hloubí nory.

Biotop je patrně určen k postupnému zániku vlivem invaze pobřežních rostlin a neustálého zazemňování, avšak ještě dlouho bude plnit roli mokřadu, který si zaslouží vysoký stupeň ochrany.